Studenec - Kaltenberg, Studený
vrch, dosahující výšky 736,5 m
n.m., je výrazný, ze všech
stran zdaleka viditelný rozložitý
čedičový vrch o široké základně.
Leží asi 4 km severovýchodně
od České Kamenice mezi osadami
Studený a Líska. Je nejzápadnější
dominantou Lužických hor. Údajně
je pojmenován podle pramene
neobvykle chladnévody (asi okolo
1,25 st. C), vyvěrající na
severovýchodním
svahu.
Vrchol
Studence s suťovými poli fotografie pořízena
roku 1956
Studený
potok protéká hlubokým skalnatým
údolím mezi Studeným vrchem a
Bukovinou přes osadu Studený a
vlévá se do Chřibské Kamenice.
Jižní a jihovýchodní úbočí
zčásti pokrývají poměrně
rozlehlá suťová pole. Izolované
ostrůvky sutě jsou i na východním
a severním svahu. Kopec pokrývaly
již v 19. století lesy s mohutnými
stromy, z nichž byla nejznámější
Knížecí jedle "Fürstentanne",
rostoucí na severovýchodním
svahu hory. Z kroniky rynartického
kronikáře Ernsta Vatera se dozvídáme:
"V roce 1812 se "Fürstentanne"
zlomil vršek. Bylo z něj 3 ? sáhů
to je 5 ? plnometrů dřeva. Ze
zlomu vyrazily 3 nové vršky,
které opět zlomila vichřice
roku 1833. Knížecí jedle začala
hnít a padla 27. 8. 1858. Měla být
380-385 let stará. V 80 cm nad
zemí měla průměr 2,5 m, obvod
8 m. Roku 1858 byla vysoká 56 m.
Odhadem byla v roce 1812 vysoká
60 m. Nadělalo se z ní 51,7
plnometrů dřeva - trámů 9,5 m
za 284 zl., 24 kr. Další silná
jedle na vrcholu byla poražena
13. 11. 1888, měla obvod kmene
4,75 m".
Prales na jižním svahu byl chráněn
již od roku 1906. V roce 1965
byla zřízena rozsáhlá přírodní
rezervace "Studený
vrch" na celém vrchoovém
kulželu hory. Předmětem ochrany
jsou původní listnaté a smíšené
lesní porosty, charakteristické
pro Lužické hory. Jejich druhová
skladba nebyla člověkem výrazněji
ovlivněna. V bylinném podrostu
se na severních svazích vyskytují
kapraďorosty, na jižních roste
například bažanka vytrvalá, kyčelnice
devítilistá i cibulkonosná, měsíčnice
vytrvalá a náprstníky. Hojná
je netýkavka a mařinka vonná,
vzácněji tu můžeme najít
samorostlík klasnatý nebo lilii
zlatohlávek. Zjara zde rozkvétají
lýkovce.
Digitalis
purpurea - náprstník červený
Jsou zde pozoruhodné nálezy některých
druhů měkkýšů, hmyzu a pavouků,
které se obvykle vyskytují ve vyšších
nadmořských výškách. Proto
jsou na Studeném vrchu neobvyklé.
Rezervace představuje mimořádně
cenný komplex přírodě blízkých
lesních porostů a společenstev
v suťovém bezlesí s výskytem
řady vzácných druhů mechorostů
a bezobratlých. Často jde o tzv.
glaciální relikty, to je druhy,
které ve specifickém prostředí
sutí přežily od poslední doby
ledové a jejichž výskyt je dnes
omezen na území severní Evropy
a Alp. Vrcholek se suťovými poli
pokrývá řídká vzrostlá bučina,
v nižších polohách s javorem
klenem, který má velmi cenné dřevo,
využitelné a vyhledávané zejména
v
nábytkářství,
Lunaria
rediviva - měsíčnice vytrvalá
v
řezbářství i soustružnictví.
Zbytky nástrojů ze dřeva tohoto
druhu javoru byly nalezeny již v
kolových stavbách z doby kamenné.
Na vlhčích místech roste též
jasan, vzácněji jilm a javor mléč.
Na Studenci a v jeho okolí
žijí kamzíci uměle vysazení
na počátku 20. století. Byli přivezeni
před sto lety z Alp a zdejším
podmínkám se velmi dobře přizpůsobili.
Dnes je můžeme potkat nejenom na
řadě dalších kopců Lužických
hor, ale i těsné blízkosti
lidských obydlí v této lokalitě.
V kronice Ernsta Vatera je uváděno,
že "v roce 1759 byli na
Kaltenbergu spatřeni vlci".
Studený vrch je jedna z
biologicky nejcennějších
lokalit Lužických hor.